Ten rozhovor byl jiný, než bych čekala. Nešlo o produkt, tržby ani růst. První otázky směřovaly na styl, na módu a pak přišla řeč na podnikání, které není napsané podle tabulek, ale spíš prožité.
Mluvily jsme o tom, jaké to je podnikat bez investora. O svobodě, která zní krásně, ale obnáší každé rozhodnutí udělat sama a unést jeho důsledky. O tom, co znamená být vidět. A o tom, jak někdy v tom „umět se prodat“ ztrácíme samy sebe.
Byl to prostor, kde jsem mohla mluvit i o pochybách. O intuici, která vede, ale občas taky bloudí. A o tom, že work-life balance je spíš fráze než dosažitelný stav. Ale možná právě proto ten rozhovor byl přirozený. Protože podnikání není jen strategie. Je to život. Se vším, co k němu patří.
Komentáre (0)
U tohto článku nie sú žiadne komentáre. Zanechajte komentár ako prvý!